Sebritky v roli skutečných slepičích trpaslíků
Patří mezi zakrslé slepice. A mezi slepičími plemeny patří mezi skutečné miniatury. Jak ve smyslu toho, že nemají velké slepičí sestry, tak že jejich vzrůst je opravdu miniaturní. Dosahují poloviční váhy, než jiná zakrslá plemena.
Byly vyšlechtěny kolem roku 1800 ve Velké Británii sirem Johnem Sebrightem. Cílem bylo vyšlechtit zakrslou slípku, kterou bude zdobit lemované peří. Což se i úspěšně podařilo.
Pro plemeno je charakteristické, že kohouti a slepice se od sebe navzájem příliš neliší. Sebritky se vyskytují hlavně ve stříbrném a zlatém barevném rázu. Pera mají stejně široká zakončená výrazným lemováním. V České republice můžete narazit na sebritky s peřím v barvě citronové, černě lemované, zlaté, modře lemované, bíle lemované atd.
Slepičky dosahují váhy kolem půl kilogramu (takže jsou skutečně maličké) a kohouti přibližně o sto gramu více. Mají středně vysoký postoj. Hruď silně vyklenutou dopředu a silně rozevřený ocas. Hlavu jim zdobí středně velký růžicový hřeben.
Sebritky jsou poměrně živá stvoření, která se nechají rády ochočit. Ve výběhu budou pořád šmejdit a i přes svůj maličký vzrůst využijí i velké zahrady. Bohužel díky nápadnému peří a malé velikosti se snadno stávají kořistí predátorů.
Tyto maličké slepice jsou náchylné na onemocnění Markovou chorobou, proto se doporučuje, je co v nejnižším věku očkovat.
Netrpí na kvokavost. Kohouti příliš nekokrhají a mají jemný hlas, který není pronikavý.
Snášejí kolem 80 vajíček ročně s váhou okolo 30 g. Skořápka se zbarvuje od bílé pro krémovou. Nicméně její pravý účel je ozdoba zahrady, proto se také řadí mezi okrasná plemena. A samozřejmě pro výstavní prkna. Výstavní drezuru snášejí sebritky s přehledem. Ne nadarmo byly pro tento účel vyšlechtěny.