Východofríští rackové

Netradiční nosné plemeno slepic, které pojí úzké příbuzenské vazby na racky groningenské. Jejich předchůdci - fírské slepice - pocházejí z Nizozemska, kde se hojně prezentovali na výstavách na začátku 20. století. Fírské slepice byly výrazně větší a na první pohled i těžší než jeho předci.

Plemeno však postupně upadlo v zapomnění. Obrodu zažilo až v 70. a 80. letech minulého století. A řada chovatelů si ho opět oblíbila.

Původ východofríských racků

Pocházejí z pomezí mezi Německem a Nizozemskem. Jejich prvopočátky jsou datovány až do 19. století, kdy byli označovány jako kropenaté slepice nebo také kampinky. Od roku 1850 existuje v Německu vůbec první odnož těchto slípek a to zlatá varianta východofríských racků.

Specifické znaky

Odlišnosti východofríských a groningenškých jsou minimální. Ty největší v hmotnosti a barvě očí. Vychodňanky mají hnědočervenou barvu duhovky. Kohouti váží 3 kg a slípky 2,5 kg. Odpohledu mají těžkou a silnou tělesnou stavbu, než bývá u selských slepiček zvykem. Slípky nosí bohatě opeřený kabát, ocas tvoří více otevřená pera.

Hlavu mají ozdobenou středně vysokým jednoduchým hřebenem, který se u slepic klopí na stranu. Běháky jsou zbarveny do břidlicově šedé, ušnice jsou bílé.

Barevné rázy

V současné době existují pouze dva uznané barevné rázy těchto spřízněných bratrů racků. Stříbrný s černým vločkováním a zlatý s černým vločkováním. U těchto barevných rázů můžete na každém peru můžete najít dva až tři páry velkých vloček.

Užitkovost

Slípky patří mezi perfektní nosnice. Snášejí težší bílá vejce.

Chov