Německé říšské slepice

Název slepic odkazuje k dobám před rokem 1900, kdy na území Německa působilo zřízení s názvem Německá říše. Ještě za dob německého sjednotitele Otto von Bismarcka. Německá říšská slepice představuje jaký si odkaz do dob minulých před 1. sv. v., kdy Německo zaujímalo postavení světové velmoci.

Šlechtění

Úkolem šlechtitelů bylo vyšlechtit slepici statné postavy s maximální snáškou. A to se také podařilo. Mezi předky německé říšské slepice patří sasexky či orpingtonky, ale také minorky a vlašky.

Barevné rázy a tělesné znaky

Slepice váží kolem 2,5 kg, kohouti o 1 kg více. Od roku 1907 se nové plemeno vyskytovalo pouze ve světlých a bílých exemplářích. Dnes se můžete setkat i s černými, červenými, bílými černo-kolumbijskými, žlutými černo-kolumbijskými a mnohé další.

Bílý barevný ráz se v chovatelském světě pokládá za takřka vyhynulý a patří mezi vzácné slípky.

Slepice mají maličkou hlavu s klenutým hřebenem s jemným perlením. Trn hřebene sleduje linii krku. Říšské slípky zdobí peří, které jim pevně přiléhá k tělu.

U slepičích říšských dam je příznačná vodorovná linie zad a středně dlouhý ocas.

Chov

• Slípky patří mezi jedno z nejklidnějších plemen. Dají se dobře ochočit, protože jsou nadmíru důvěřivé.

• Vyznačují se velkou snáškou vajíček (až 180 ks za snáškové období) se skořápkou smetanové barvy. Vajíčka mají průměrnou velikost 55 g. Díky svojí odolnosti snášejí pravidelně i v zimních obdobích.

• Někteří chovatelé využívají slepice i pro maso.

• Dobře se chovají ve velkých výbězích, kde si obstarají dostatek potravy.